Kůrovec 1/2
Kůrovci (Scolytinae, Ipinae) je podčeleď brouků z čeledi nosatcovití. Dříve byli kůrovci řazeni do samostatné čeledi kůrovcovití. Vyvinuli se na konci druhohor a dnes patří se 6 000 druhy mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu.
Kůrovci se vyskytují obecně po celém světě, v lýku i dřevě naprosté většiny stromů, také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužnině větviček, ve stoncích bylin včetněkapradin nebo dokonce ve vzdušných kořenech rostliny mangrove. Mnozí z nich dokáží žít ve zcela odlišných tkáních širokého spektra hostitelů a různými způsoby k tomu využívají symbiotické houby.
Spolu s dřevokaznými houbami zabíjejí kůrovci milióny stromů v celé holoarktické oblasti. Některé druhy působí v lesním hospodářství kalamity (kalamitní brouci). Mnohé druhy kůrovcovitých škodí hlavně svým úživným žírem (Hylastes, Tomicus). Některé druhy si pěstují houby a posléze se jimi živí. Takové druhy mohou být nebezpečné přenosem houbových onemocnění (např. Scolytus).
Hospodářsky významné druhy
V lesním hospodářství patří k nejznámějším škůdcům lýkožrout smrkový (Ips typographus), zvaný také kůrovec. Při přemnožení dokáže poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v našich kulturních lesích nejrozšířenější dřevinou. Dřevokaz čárkovaný (Trypodendron lineatum) škodí hlavně v uskladněném dřevě. V sadech patří k největším škůdcům bělokaz švestkový (Scolytus mali), který žije pod kůrou ovocných stromů a drtník ovocný (Xyleborus dispar), který žije přímo ve dřevě.