Mravenec lesní 2/2
Tmavě zbarvený okřídlený pohlavní jedinec veliký jako dělnice. Žije velice krátkou dobu, po páření „svatebním letu“, umírá. Staví typické kupy v jehličnatých lesích. Velmi užitečný, protože spotřebuje množství hmyzu. Jde o Eurosibiřský druh rozšířený na celém území Evropy (kromě jižní části), mírném pásu Sibiře, Kavkazu a Severní Ameriky. Obývá jehličnaté i listnaté lesy. Mravenec lesní staví z jehličí a větviček vysoké osamělé kupy vysoké obvykle kolem 50 cm, na lesních světlinách nejčastěji ve smrkových lesích. Uprostřed kupy bývá vždy pařez, kde oplodněná královna zakládá kolonii, která bývá osídlena, až 40 let. Oblý tvar a výška hnízda je ovlivněná mírou osvětlení mraveniště, při nedostatku světla dosahuje hnízdo výšky až 2 m, aby zachytilo co nejvíce slunečních paprsků. Pro regulaci teploty má hnízdo svůj klimatizační systém, který udržuje stálou teplotu pomocí otevírání a zavírání vchodů. Podzemní část mraveniště bývá dvakrát větší než část na povrchu. V zimě se mravenci stahují hlouběji do podzemí, kde hybernují. Zvláštností tohoto druhu je, že tvoří dva odlišné typy společenství monogynní a polygynní. Přesto způsob života je shodný pro oba typy společenství. V hnízdě je jen jedna plodná samička, ta již nestrpí žádnou jinou královnu. Tyto mraveniště mají menší počet dělnic (velká kolonie 500 000). Po smrti samičky kolonie vyhyne, nebo se jí podaří přijmout novou královnu. Mnoho plodných samiček v jednom mraveništi a proto mnohonásobně více dělnic, velké hnízdo má až přes milión obyvatel. Díky tomuto způsobu mohou takováto společenství přežívat a rozrůstat se celá desetiletí. V březnu královny kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou díky speciální potravě pohlavní jedinci (samci a samice). Krátce po vylíhnutí nastává doba páření (od května až do září). Při kopulaci samička získává sperma od více samců, které uschovává v semenné schránce a dle potřeby klade oplodněná nebo neoplodněná vajíčka po celý svůj život. Z neoplozených vajíček se líhnou dělnice nebo samičky a z oplozených vajíček samci. Velká část pohlavních jedinců se při „svatebním letu“ stává kořistí ptáků a dalších predátorů. Oplodněná královna ztratí křídla a snaží se založit novou kolonii. Jelikož to sama nedokáže, vleze do hnízda svého druhu, kde bývá přijata, nebo do hnízda mravence otročícího (formica fusca), kde zabije stávající slabší královnu a převezme její místo. Takováto kolonie dočasně obsahuje dva druhy mravenců, ale postupem času ubývá původních obyvatel, kteří nakonec vymizí. Mravenec lesní je všežravec živící se živým i mrtvým hmyzem a jinými malými živočichy, sladkou šťávou zralých plodů, olejnatými semeny a také výměšky ze žláz mšic a červců takzvané medovice.Samec
Výskyt
Hnízdo (Mraveniště)
Založení kolonie a způsob života
Monogynní společenství
Polygynní společenství
Způsob života
Potrava