Vosík francouzský 1/2
Zadeček, který nemá dlouhé chlupy, se dopředu i dozadu zužuje. Poslední článek zadečku je převážně žlutý, samice a dělnice mají na rozdíl od vosíka obecného(Polistes nimpha) spodní stranu posledního zadečkového článku žlutou.[1] Žluté jsou líce a spánky. Dosahuje velikosti 10 až 16 mm. Vyskytuje se na loukách, v křovinách, na okrajích lesů a v průsecích. Je rozšířen v mírném pásmu Evropy, v Kavkazu a ve Střední Asii. Místy je dosti hojný na teplých skalnatých místech Moravy a Slovenska. Malé jednoplástvové kartonové hnízdo zakládá několik oplozených samiček. Plástev není kryta ochranným obalem.[2] Hnízdo bývá zavěšeno tenkou stopkou na skále či na stromě. Je tmavošedé a umístěné zpravidla na chráněném místě. Hnízda bývají nalepena na sebe. Po snesení vajíček nejsilnější samička sežere vajíčka svých spolupracovnic. Když nejsilnější královna uhyne, její místo zaujme nejzdatnější z ostatních. Vosíci dokáží v hnízdě teplotu regulovat. Za velkých veder přinášejí vodu, kterou vyplivují na plást, a ovívají jej tak dlouho, dokud se nevypaří. Díky tomu se plást ochlazuje.Popis
Výskyt
Rozšíření
Způsob života